.: Iain Banks - Píseň kamene
knihovna
"Třeba si vlastní osudy sami vymýšlíme, a tudíž si vlastně všechno, co nás potká, zasloužíme za to, že jsme nedokázali přijít na nic lepšího."
Uf, přečteno za jeden den, dočteno před chvílí, poněkud rozhozeno...
Když jsem před delší dobou díky své oblibě Iana McEwana (Betonová zahrada, Černí psi, Amsterodam apod.) narazila na podobnou "poetiku" ve Vosí továrně Iana Bankse, byla jsem nadšená a hledala, jestli u nás vyšlo i něco jiného, co napsal. Marně. Pak jsem na to nějaký čas zapomněla, když tu mě vítr předvánočních nákupů zavál do václavskonáměstového Kanzelsbergu, kde jsem ke svému nemalému údivu v oddělení levných knih našla jeho Píseň kamene a ještě k tomu za 39 korun (vážně!). No, nekupte to, když je to tak levný. A když je to k tomu ještě váš oblíbený Banks.
Protože jsem se dneska (respektive už včera) rozhodla simulovat zvýšenou teplotou chorobu bránící mi ve výkonu povolání, byl konečně sdostatek času k bedlivému naslouchání kamenné Banksovy písně. Už z dob Vosí továrny jsem si pamatovala, že si tenhle skotský autor libuje v mírných perverznostech a násilnostech, a matně jsem tušila, že ani u téhle knížky smíchy neprasknu, to jsem ale nevěděla, k jaké dokonalosti se to dá dopracovat. Přečetla jsem to v podstatě za jediný den, a to z toho prostého důvodu, že když se postupně prohlodáte začátkem a začnou se vám skládat souvislosti, přistihnete se přitom, že prostě nemůžete odejít. A ke konci už tuplem ne. Jenže ten vás tak sežvejkne, že...co to povídám, to bych prozrazovala. Faktem ale je, že mně se nebude usínat zrovna nejlíp...
Píseň kamene se odehrává v nejmenovaném kraji za nejmenovaného válečného konfliktu (je totiž úplně jedno, co je to za válku, jde o výjimečnost, krutost a nevypočitatelnost toho apokalyptického až postapokalyptického stavu obecně). Vypráví o aristokratickém páru, který se rozhodne ze strachu odejít ze svého zámku, ale který je bandou vojáků donucen se na něj zase v pozici dobrovolných zajatců vrátit. A je to návrat nelítostný a plný vysvětlujících vzpomínek, které si rozhodně neberou žádné servítky. Nečekejte rozjásaný optimismus, ani válečné drama. Čekejte Bankse v jeho nejhrubší a nejtemnější podobě. Otevřené erotično a ještě otevřenější násilno. V jeho případě však neprvoplánové, ale sžíravé, děsivé...a nutné.
"Iacta est alea, my kdož jdeme na smrt, vámi pohrdáme, směji se povyku, který sílí a povznáší mě, svému konci na pozdrav. Jsem patřičně povznesen, a triumfálně vyzvednut k nebesům barvy krve."
Ráda zapůjčím.
linkuj.cz jagg.cz vybrali.sme.sk
.: poslal oli 14.01.2006, 0:04:02
Komentáře
(d. - Mail - WWW
)
to je ta knížka, jak je u ní ten slevovej kupón na oprátky, ne? jestli si to teda nepletu s vosí továrnou, u tý taky něco bylo... mrtvá vosa asi.
Přidání komentáře...
