.: Hradní event na Kokořínsku
mimoAneb s Hradníkem na hrad Houska
Vypravili jsme se minulou sobotu na náš první geokačerský event (sraz, z nichž ty lepší mají na programu kromě družení také nějakou vypečenou hru). Tomu, že se odehrával na našem oblíbeném hradě Houska nešlo odolat. Nevyzbylo na nás sice místo pro hradní nocující, ale to neva, od šesti od odpoledne do půlnoci to nakonec stačilo. Kdo hrad neznáte, doporučuju se dovzdělat, stojí to za to. Kromě unikátních fresek v kapli a naprosto nepřekonatelného výhledu na České středohoří je v něm také brána do pekel, muhehe.
Když se Houska po revoluci dostala do rukou potomkům majitelů z předválečných dob, byla v dezolátním stavu, propádavaly se podlahy, stropy, na zdech se skvěly výkřiky lidové tvořivosti. V téhle podobě jsme ho před nějakými šesti sedmi lety viděli poprvé. Od té doby se změnil k nepoznání, poněvadž majitelé všechno, co vydělají na vstupném, obratem investují a snaha je vidět. Většina místností je po rekonstrukci, hrad slouží všelikým kulturním akcím a neposlední řadě teď v sobotu posloužil stovce potrhlých kačerů.
Nejdříve nám byl puštěn tenhle vypečený úvodník, abychom věděli, co bude naším úkolem. Totiž otevřít truhlu s pokladem, která se tou dobou vynacházela na nádvoří. Poté jsme se vydali na prohlídku s houskovým okrojovaným průvodcem, kterého pověst o bráně do pekel svádí k tomu, že se se škodolibostí sobě vlastní baví strašením přítomných o ztrácení během prohlídky, o uchvácení peklem v pekelném sklepení apod. Jedním z hradních unikátů, v podstatě největším pokladem na Housce a evropským dědictvím nezměrné hodnoty, byl dochovaný Hradníkův kůň, trůnící na klavíru v tanečním sále v prvním patře. Během prohlídky zůstala truhla s pokladem bez dozoru a tajemný mnich v černé kápi ji v nestřeženém okamžiku šluknul, hnusák. Bylo jasné, že kromě vypočítání kombinace zámku na truhličce jí také budeme muset najít. A to už se začínalo šeřit.
Poté, co jsme nakoukli i do pekla (sklepení stylizované do lucifeří ložnice a trůnní místnosti), jsme nafasovali glejt s fotkami několika hradních detailů, které bylo potřeba objevit, prozkoumat jejich okolí a objevit schované číslo. Mohli jsme se tak všichni svorně pustit do hry. Většina z nás se ale nejdřív pustila do vyjídání tamního stánku, poněvadž na náročný odlov je třeba se patřičně posilnit. S plným pupem se fotky jakoby rozjasnily a hned bylo jasné, kam se vypravit. Kdyby už kvůli ničemu jinému, tak kvůli tomuhle určitě stálo za to se sem vypravit, protože kdy jindy se člověku poštěstí mít celý hrad k dispozici a může si po něm chodit, jak se mu chce a kam se mu chce. Prozkoumali jsme ho opravdu zevrubně, a to i potmě. I když někteří nejmenovaní členové výpravy do potemnělé kaple nakukovali jen krz dveře a do pekla se odvážili jen díky tomu, že tam bylo trochu světla :)
Samotné hledání a výpočet nebyl nic extra složitého (kromě toho ho bohužel ulehčovali i ostatní kačeři nahlas vykřikující nápovědy) a výprava temným lesem za červeným světýlky na stromech se blížila. Přes kořeny a trochu blátem jsme se tmou doklopýtali až k truhle, kde na nás ještě bufnul šílený mnich, ale nejmenovaní účastníci výpravy byli naštěstí zrovna vzadu a nestihli se leknout. Nakonec jsme nastavili správnou kombinaci čísel a poklad (pamětní dřevěný coiník s obrázkem Housky na jedné straně) byl náš!
Nenocující se odebrali dom, nocující po skončení volné zábavy polehali po hradě s pekelným podložím, příslibem ranní kastelání polívky a možného pokračování na dalším hradě.
Pěkné to bylo.
.: poslal oli 17.06.2009, 11:32:00
Komentáře
Přidání komentáře...
